|
|
Fotky z akcí
Lipno 27.8 - 31. 8 2003
zúèastnili se: Jirka,Pavel,Meèoun,Olík,Martin,Cucíno,Petrousek,Ondra,Jitka,Hanka a Veronika (která zkoušela optížnost Lipna)
Aneb Jak to pìknì zaèalo, tak to špatnì skonèilo
Letos je poslední závod sjezdového ÈP oproti tìm pøedešlým výjimkou. Dá se trénovat tøi dny dopøedu, což je (obzvláštì na Lipnì) rarita. Sdílíme ovšem tra� s raftaøi, kteøí si myslí že budou Mistøi svìta (jak je pozorujeme, všichni si to snad ani nemyslí - nicménì si aspoò pøijeli zazávodit).
My (Technika) máme nový vlek. To znamená, že nemusíme jet tolika auty, aby se vešly lodì na støechu. Tohle pøedsevzetí funguje, nebo� na 10 závodníkù (= 7 posádek) jsme použili "jen" 8 automobilù.
Støeda 27.8 …o jedenácté to má vypuknout. Nejèilejší je samozøejmì nažhavená Hanka, která svou skupinu byla schopná nahnat na vodu skoro ještì døív než ji pustili. Mimochodem, vzhledem k nízkému stavu hladiny Lipna, pouštìla se voda spodem, a to po dost dlouhé dobì. Nejdøív jsme si mysleli, že okolo projel vùz s fekáliemi, brzy jsme však pøišli na to, že to je ta smradlavá bøeèka, co se v ní budem následující dny cachtat. Z cachtání jsme mìli ze zaèátku strach, nebo� ten povídal to a ten zas ono a dohromady nevìdìl nikdo nic. Mìli pouštìt 25 m3/s, jenže to stejnì první den skonèilo na 20ti. Jako ženský jsme strachu ale neodolaly a zkusili jsme to poprvé na raftu. A ono nic. Mnì se to zdálo jako nìco, a strach jsem mìla po jízdì na raftu mnohem vìtší. Tak a hurá na to!! Nafoukli jsme vaky, nalepili chránièe - jediná to� záchrana pro mou loïku, která, prozraïme to již dopøedu, tento prodloužený víkend pøestála s tvarem lodi a v jednom kuse (a tím se nemohl pyšnit každý):. Hanka jezdila s tìmi rychlejšími = s øidièem, my bez øidièe jsme alespoò uvítali chvilku odpoèinku, nebo� tahle voda opravdu tahá za ruce. Jeden si øíká, odpoèinu u obìda, vytrávím a mùžu pokraèovat. To vám ale ještì nevaøil obìd Jirka. Teda on jenom dodával ingredience, ale úplnì to staèilo. Kdybych byla mstivá, nedám mu od masa olíznout ani lžièku. Ale posuïte sami. Házíme s Hankou do kotlíku špagety, "potøebujeme to osolit!" A "èím víc" sody "tím líp". To byl výplach žaludku, to nebyl obìd. Ani to "maso" z konzervy to nemohlo pøehlušit. Naštìstí nám pan ze stánku s pivem zapùjèil soli celý pytlík, tak to šlo pozøít alespoò se zavøenýma oèima :-(. Já jako nejménì zkušená èlenka výpravy jsem nejela ještì ani jednou ani slalomovou tra� (to nás bylo víc) ani rybníky a Louèovice. Ozkoušeli jsme tedy všechno - provedli nás Petrousci, protože Meèouni si "bouchli" a co si budem vykládat… loïka se sklenìnou palubou to nemá na Lipnì jednoduché. To jsem nemìla ani já a Jirka, když jsme pak tu loï veèer museli lepit. Ale vìtší ztráty nás ten den nepotkaly, tak vlastnì úspìch. Jinak ještì k Papírnì. Jako nováèek mám velmi autentické zážitky skládající se z nìkolika èasovì oddìlených útržkù (oddìlených nìèím, èemu se øíká okno). Ve zkratce místo zprava doleva (což jsem teoreticky chtìla) jsem to najela vlevo, pøevezla se po vršku dvou válcù (spíš by to mohli popsat ti, co to vidìli ze bøehu) - støih - odrážím se rukou od skály vpravo - støih - v poklidu dojíždím na tišinì ke bøehu. Já tam dìlala kreace vhodné spíš pro rodeo: ruce na kámen, loï pøes hlavu, pøemet a jedu dál.
Ètvrtek 28.8 ….vstáváme už velmi brzy, po deváté vstupujeme do lodièek. Vìtšina naší skupiny odjela za pracovními povinnostmi. Ne vždy profrèím ideální stopou, ale profrèím. Dnes snad už opravdu tìch "pìtadvacet". Ale stále to jde. Rafty víceménì trénují nahoøe, obèas nìkdo sjede dolù, ale není to tak èasté. Veøejnosti je také pomìrnì málo, asi protože je pracovní doba nebo možná odradila organizace "masového závodu" ty nezkušenìjší. A� tak èi onak, v korytì se zas tak moc lidí neplete. Jinak organizátoøi to zvládli na jednièku, což ovšem øíkají spíše držitelé parkovacích VIP karet. Ale i ti ostatní si poradili a nebylo to vùbec špatné. To nevím, jestli myslela Jitka ironicky, nebo vážnì, ale mnì se zdálo spousta prázdných parkoviš�, kam nesmìli ani ti s kartami, zcestná.
Veèer jsme navštívili vìtšinu našeho týmu bydlícího v kempu. Kluci (Martin a Michal) byli v plné lepicí.
Michal: "Ví�o, tady máš vaøiè a jdi podpálit loï."
Veronika: "A Martin ti poví jak."
Ví�u jsme na pivko nemuseli ukecávat dlouho, holkám (hlavnì Hance) se nechtìlo. Ale Jirka vymyslel "fintu":
Hanka: "Jitko, nemáte tam nìco dobrého?"
Jirka: "Tak dej, Jitko, té Hance aspoò tu nuttelu. Stejnì ji celou nesníme…"
…Hanka pøiskákala, aniž se vyvlékla ze spacáku. A to velmi rychle:"Aspoò trošku, olíznout na lžièku." Tak jsem jí obìtovala aspoò sušenky.
Pátek 29.8 …první ze dnù D pro raftaøe. Mezi jejich rozjížïkami závodu head-to-head máme vyhrazenou spritovou tra� ke sjetí. Párkrát se tedy rozjedeme dole a hupky dupky nahoru. Mì, coby už ostøílenému harcovníkovi, to už pøijde skoro nudné, a tak cestou pouštím pádlo…nicménì se nezvrhávám, ale asi tak polovinu tratì k mostu kachnièkuju za pádlíèkem, nedoháním ho, tak se radši dekuju ke bøehu, nebo� Váòu bych bez opory netrefila moc pøesnì. Na této epizodì mì pøekvapilo nìkolik vìcí: že jsem zùstala v klidu v lodi, že byli záchranáøi asi na obìdì, že když jsem se u bøehu nemìla èeho chytit, tak si mì ti, co na nìm stáli div nefotografovali, místo toho, aby mi podali ruku pomocnou, a v neposlední øadì to, že jsem své milované (a pøedevším jedinné) pádlo zase našla. Jako varování mi to staèilo, tak jsem toho radši nechala. Ne všichni v našem oddíle jsou tak prozíraví. Na øadu pøišla pohotovost poprvé. Ale popoøadì. Poté, kdy Martin (K.) hrdinnì vylezl a dohnal Olíka, heslo radilo: aktivitky, aktivitky, tak do toho aktivnì zase vlezli a o pár metrù dál, pod Váòou, málem nevylezli. Ale podaøilo se. Pak už jenom nìjaká krev, pár stehù, pár panákù a bylo dobøe. Jen já jsem pak byla druhý den na poradì jako vedoucí akce na rozpacích, proè paní Kleèáková øíká, abychom zvážili pøipravenost svých svìøencù.
Jitka: "Nevim, nevim, jestli tam mùžu toho Martina pustit."
Sobota 30.8 …ještì jsme nemluvili o poèasí. Tak do této doby bylo dobøe. V sobotu se to zaèalo zhoršovat a zhoršovat. To abychom to nemìli jednoduché. Na rozjetí jen jednou dole a pak fandit našim raftaøùm. To, že se jim to tu koneènì povedlo (Míša mì málem uškrtila). A pak je øada na nás…z amplionù vtipné komentáøe, ale výsledek ukazuje, že taktika vyhrála. Takticky znamená sjet tra� rovnì dolù = špièkou dolù, rychlost není až tak moc rozhodující (kromì Žížaly, která musela vyhrát). Jen Cucínovi s Martinem ani taktika moc nepomohla. Když se z lodì stane skládaèka, tak to na Lipnì nejde. Ale poøiïte si ze studentského kapesného sjezdového debla. To, že kluci mají dvì lodì (leè obdobné kvality), není pro tento pøípad nikterak smìrodatné. Nezbývá než dodat, že jsem podruhé v životì zajela Hanku, což mì velmi tìší (Hanko, ne tolik jako ta 1.VT, a neboj, nebylo to naposled, možná:). Je zajímavý, že nedìlním výkonem se Jitka už tak nechlubí. Veronika pøemýšlela nad nejhorším, že by se vážnì topila: "To bych pak sála vzduch z pytlù v lodi…" Ví�a se po veèerech moc nudí, tak si esemeskuje s Míšou:
Ví�a a jeho básnì: "Máš ústa jako banány, co chtìly by být líbány."
Míša: "Banány, jabka, pomeranèe, máš moc velký oèi kanèe."
Poèasí se opravdu zhoršuje, i já neodolám pøíjemné ubytovnì v Lipnì, tím spíš, že je to pìšky jen kousek od Mariny, kde se odehrávají veèerní veselice a také, že ráno v 9 hodin už mi to bude na startu pípat, takže chceme být vyspalí. Mnì Ví�a odvážel k tetièce do Frymburka.
Pavel: "Ví�o, kam jedeš?"
Ví�a: "Do Frymburka."
Pavel: "Užít si mùžeš i tady."
Ví�a: "Kdepak, na to musí být poøádný køoví… a to je jedinì ve Frymburku."
Nedìle 31.8 Udìlali jsme dobøe. Ráno leje, leje, leje…jako z konve. Na poradì nás uklidní, nepoteèe slibovaných 35 kubíkù, ale snad nìco ke 32. Zároveò, což tìší pøedevším mì, je tra� definitivnì zkrácena nad jez na rybníkách, takže to nebude tak dlouhé a nejede se Papírna. Takže Lipno v podstatì už Lipnem není. Všem našim posádkám jsem odsouhlasila, že mùžou jet…..na vlastní nebezpeèí, po vlastní rozvaze atd. Vody bylo znatelnì víc, ale tra� se spíš zlehèila než co jiného.
Závod jsme dojeli všichni, ale jak jsme každý obyvatelem jiného vozidla, tak jsme se zaèali rozprchat domù aniž jsme se skoro rozlouèili.
zapsala Jitka a standartne cernou psala Hanka
Š�astná neš�astná nedìle na Lipnì aneb zamyšlení nad našimi infnatilními koníèky
Že jsme si užili našich hrátek s vodou po celý prodloužený víkend ví každý zúèastnìný, ale že realita se stala neš�astnou po rozjezdu do domovù už každý neví a proto pìknì po poøádku….
Celá situace se odehrála po historickém úspìchu ve sjezdu, kdy naše posádka C2 Cuc, Selucký dojela na pìkném 8. místì naši oslavu jsme si nechali až na pøíjezd domù, nebo� bezprostøednì po závodì bylo mnoho jiných zajímavých lákadel, MS v raftu - sjezd Èer�ákù, kam se odchýlila valná èást našeho dreamteamu a samotný sjed Èer�ákù na plas�áku, který jsem chtìl absolvovat já spoleènì s Honzou Pischkem a Honzou Havlíèkem, avšak pro nedostatek materiálu, jsme nechali jet pouze Pišáka a já s druhým Honzou jsme se mu vydali jet naproti do Vyššího Brodu. V mém Pažoutku (mé vozítko) jsme si pustili pìknou muziku a kutulálíme z kopce dolù, právì ten den vyrazilo na dívaèku docela dost divákù a tak provoz byl, po policajtsku, zhuštìný. Celý štrùdl se táhnul jako s hnojem, ale to buhužel neplatilo o proudu protijedoucích, právì v tìch nejblbìjších zatáèkách to pøišlo….první pravá - pohoda a druhá vidím pøede mnou, jak nìjakýmu protijedoucímu vozidlu se dostávají kola do smyku, první skluz ustál a pøi druhým dostává hodiny, nezmoh jsem se než na výkøik "Ty VOLE!!!!" a dostal jsem ránu do boku dveøí a pak cítím bolest v oblièeji. Po opuštìní vozidla, nastal trochu šok, ale jen na pár sekund nebo� oba já i Honza jsme si uvìdomili, že jsme na živu! Jen jsem pøejel jazykem po zubech a cítím,jeden zub chybí,Honzu trochu bolela ruka a nakonec se ukázalo, že má naštíplý èlánek ukazováèku - ještì, že skonèila slalomová sezona. Obhlídnem auto a vidíme, že s tím už daleko nepojedem po pozdìjší likvidaci se ukázalo, že je to totální škoda a že Pažoutek pùjde do recyklace. A tamto auto? Pøedek na sraèku. Nu a øidièka místo, aby utìšovala nás, my utìšovali jí, musela to bejt pro ní hrozná situace. Jenomže holka, když nedává pozor a nezná kluzký terény, sorry jdi zpátky na dìtský auto-moto-høištì. Prý to vyøeší ještì líp, zaène znovu jezdit na kole. O situaci potom už bych se nerad vyjadøoval, nebo� to je jeden velkej vopruz….policajti, hasièi, záchranka, odtahovka, pojiš�ovák, zubaø a hromada strávenýho èasu nad jedním životním momentem nad kterým se èlovìk musí zamyslet. Jezdit na vodì je hezký, ale kdybych nejzdil…..nemuselo se to stát. Ale nebojte ètenáøi, i s porcelánovou památkou v podobì levé jednièky se dá jezdit na vodì!!!
Závìrem bych jen chtìl moc podìkovat klukùm, Meèounovi a Olíkovi a samo jeho Monèe za pomoc a trpezlivos�, nebo� musím uznat byl jsem docela bezradnej…..ještì mì taková situace nikdy nepotkala a doufám,že už mì nikdy nepotká.
zapsal Cucíno
Výsledky:
Sobota: Sprint - MÈR sen.
Nedìle: Sjezd
|
|